|
|
Vývoj dramatična v německé opeře
Morozová, Tamara ; HAJÓSSYOVÁ, Magdaléna (vedoucí práce) ; VOTAVOVÁ, Yvona (oponent)
Hlavní myšlenkou této práce je přiblížit vývoj německé romantické opery se zaměřením na výrazný rozvoj jejího dramatična, jak po hudební, tak po textové a konečně interpretační stránce. Jména tří mužů, kteří dali světu německou operu, jsou nezpochybnitelná. Výběr z jejich děl (s přihlédnutím k tématu práce) už byl obtížnější a značně subjektivní. Vytvořili mnoho výrazných ženských typů, vybrala jsem z nich tedy pět hrdinek, které mi posloužily jako jednotlivé milníky při cestě dlouhé téměř celé jedno století. Poskytly mi tak vhodnou strukturu k mapování uměleckého zrání a vývoje nové, svébytné a zcela jedinečné operní formy
|
|
|
Slovenské sopranistky od minulosti až po súčastnosť
Mikšíková, Katarína ; KUSNJER, Ivan (vedoucí práce) ; MÁROVÁ, Libuše (oponent)
V tejto bakalárskej práci som sa zamerala na život, vývoj, umeleckú dráhu a karierny vrchol našich významných slovenských sopranistiek. Snažila som sa zachytiť a zaznamenať ich hudobné začiatky, štúdium spevu, prvé dosiahnute úspechy, začiatky v divadlách a na koncertných pódiách. Zamerala som sa na dohľadanie naštudovaného repertoáru počas ich kariéry a pokúsila sa zhrnúť všetky významné divadelné scény a koncertné pódia, na ktorých počas svojho profesného života účinkovali. Chcela som tiež priblížiť ich pohľad na významnú svetovú kariéru, ktorú každá z nich zažila a ich názor na divadelný a spevácky svet.
|
|
|
Evoluce violoncellových koncertů Karla Davydova
Boiprav, Anna ; ERICSSON, Mikael (vedoucí práce) ; STRAŠIL, Tomáš (oponent)
Tato magisterská práce je zaměřena na rozbor vývoje violoncellových koncertů ruského skladatele, interpreta a pedagoga Karla Julieviče Davydova. Především je to analýza vzestupného rozvoje od virtuózneho typu koncerta k typu virtuózně-symfonickému.
Tato práce je rozdělena do tří hlavních kapitol. První kapitola se ve třech podkapitolách soustředí na typizaci a charakteristice smyčcových koncertů. Druhá kapitola se v šesti podkapitolách věnuje souvislosti západoevropských tradic a zvlášností vývoje violoncellové tvorby v Rusku. Třetí kapitola se ve dvou podkapitolách a čtyřech menších podkapitolách soustředí na osobnost Karla Julieviče Davydova, periodizaci jeho tvorby a analýzě jeho violoncellových koncertů.
|
|
|
Koloraturní sopránová árie a její vývoj
Havránková, Petra ; JONÁŠOVÁ, Jana (vedoucí práce) ; MÁROVÁ, Libuše (oponent)
Tato magisterská práce s názvem "Vývoj koloraturní arie" je rozdělena do několika částí, které se dále větví na jednotlivé oddíly.
V první části se zabývám objasněním základních pojmů koloratury a arie, jak o nich je psáno v naučných slovnících a encyklopediích. Na tuto část navazuji stručným formálním vývojem arie v průběhu věků.
Pokračuji historickým rozvojem koloratury od kapitoly Středověk, přes navazující období renesance a vícehlasu po baroko, kde se podrobněji zabývám vznikem opery jakožto dramatického žánru. Právě tato část se dělí na podkapitoly, ve kterých se rozepisuji o vzniku koloraturní arie a recitativu a popisuji zrod jiných žánrů, ve kterých se koloraturní arie hojně využívají. Další kapitola je věnována fenoménu kastrátů, kteří se zasloužili o rozšíření koloraturní arie do celého světa. V kapitolách Alessandro Scarlatti, Georg Friedrich Händel a Johann Sebastian Bach uvádím kromě jejich kompozičních technik také příklady práce s koloraturou a jejich přínos budoucím generacím. Následuje Klasicismus a s ním i kompoziční techniky Wolfganga Amadea Mozarta. V další kapitole zabývající se romantismem se věnuji zejména "belcantistům" Rossinimu, Donizettimu a Bellinimu, kteří se zasloužili o příklon ke koloraturním technikám. Posledním představitelem této éry byl Giuseppe Verdi.V předposlední kapitole píši o vybraných rolích, které by mohly být vhodné pro koloraturní soprán, a závěrem popisuji svůj vztah ke koloraturnímu sopránovému hlasovému oboru.
|
|
|
DĚJINY ČESKÉHO JAZZOVÉHO PIANA
Kabrna, Ondřej ; RŮŽIČKA, Karel (vedoucí práce) ; Růžička, Jiří (oponent)
Diplomová práce mapuje nejstarší projevy jazzu v Čechách, podrobně se zabývá jazzovými klavíristy. Práce končí rokem 1968. Celé období je rozčleněno do několika etap, v každé je nejprve krátce nastíněna celková situace hudby jazzové oblasti, jmenována důležitá seskupení a sólisté a poté jsou jmenováni důležití klavíristé. Činnost většiny jmenovaných je dokumentována ukázkami jejich hry, tj., jsou citovány důležité nahrávky. Autor tím popisuje i jednotlivé pianistické styly konkrétních hráčů, zároveň tím dochází ke srovnání českých hráčů s okolním světem a americkým jazzem.
|
|
|
Různé aspekty generálbasové praxe ve světle historických a moderních pramenů
Skalická, Štěpánka ; SPURNÝ, Vojtěch (vedoucí práce) ; MRÁZKOVÁ, Giedre (oponent)
Generálbas je určitý systém zápisu a realizace doprovodné harmonie, který je charakteristický pro dobu 17. a 18. století. Systém byl určen především pro klávesové nástroje, jako jsou cembalo, varhany a další harmonické klávesové nástroje. Hra generálbasu se využívala v komorní a orchestrální hudbě.
Generálbas prošel během dvou staletí značným vývojem. První teoretické zmínky se vyskytují přibližně od roku 1600 a informují nás o prvních generálbasových technikách z doby, kdy doznívaly renesanční motetové techniky a postupně přicházela barokní technika improvizace a polyfonnie. První doložení instrukce máme od Lodovica Viadany v traktátu Cento concerti ecclesiastici z roku 1602.
Centrum vývoje generálbasu se postupně z Itálie rozšířilo do Německa a Francie. V každé zemi probíhal samostatný vývoj, který měl svá specifika a své důležité teoretické zdroje. Jednotlivé styly realizace se však i přes určitou izolovanost vzájemně ovlivňovaly a inspirovaly.
Mezi významné zdroje italského stylu patří například Francesca Gaspariniho, Georga Muffata a Francesca Geminianiho. Francouzský styl zastupují Jean-Henri d´Anglebert, François Dandrieu, Michel de St. Lambert. Německý pak Johann Mattheson, Johann David Heinichen a Johann Sebastian Bach.
V současné době se znovu setkáváme se studiem historických generálbasových pramenů a s určitou badatelskou činností vznikají také generálbasové učebnice nové. V České Republice jsou dostupné v českém překladu dvě publikace, a to Jespera Bøje Christensena a Barbary Marie Willi. Oba tito autoři čerpají ve své práci z historických pedagogických systémů a pravidel. Ve Francii vznikla v roce 2001 učebnice Michela Laizé, který přináší svůj vlastní metodický plán.
|
|
|
Vznik a vývoj českého muzikálu
Benešová, Zuzana ; PŘÍVRATSKÁ, Jiřina (vedoucí práce) ; JONÁŠOVÁ, Jana (oponent)
Stěžejním tématem mé bakalářské práce je vznik a vývoj muzikálu v České republice. V první části se zabývám žánry, ze kterých se tato hudebně dramatická forma vyvinula. Další díl je věnován prvním muzikálovým kusům zahraničních autorů prezentovaných na našich jevištích a jejich rozboru. Dále zmiňuji význačné divadelní scény, které napomohly rozvoji tohoto fenoménu. Popisuji jejich historii a vůdčí osobnosti. Na závěr přibližuji muzikál současnosti, konkrétně díla uvedená po roce 1989 a uvádím nejmodernější inscenace, které se těší přízni publika dnes.
|
host ::
RSS.